Nejvíce zachovalá hradní část areálu - válcová věž s ochozem. Již od počátku tvoří dominantu náchodského areálu. Její funkce je zřejmá - jedná se ohlavní obranný prvek hradozámeckého komplexu. Věž byla původně přístupná pouze z druhého patra, ale při renesančních přestavbách získala vstup z nádvoří. V době renesance byla věž opatřena arkáchovým ochozem (za Ottavia I. Piccolomini byl upraven). K obraně samozřejmě sloužil jak ochoz, tak i střílny nacházející se přímo od ochozem. V průběhu staletí se využití věže rozšiřovalo. Místnosti ve věži sloužili jednak k ukládání zbraní, ale i potravin. Zároveň se jednalo o důležitý komunikační prvek mezi zámeckými budovy, který využívalo služebnictvo. Zajímavostí je, že v polovině věže se nachází hladomorna.

Po celé jižní straně hlavní budovy se nachází renesanční terasa s nádherným výhledem na město. V jejím středu dominantu tvoří renesanční loggietta.

Gotické sklepení s ukázkou základů původního hradu ze třináctého století. Ve sklepení je k vidění také studna.

Ve veřejnosti zatím nepřístupných prostorách zámku se nachází rozsáhlá zámecká knihovna. Náchodská knihovna byla utvářena již od Piccolominiů. Ve druhé polovině 19. století, kdy panství vlastnil Vilém ze Schaumburg-Lippe, došlo ke sjednocení náchodské knihovny s ratibořickou, která byla od té doby situována v Náchodě. Pro správu knihovny i archivu byli na náchodském zámku zaměstnáni Arnold Weihe-Eimke či Otto Elster, kteří se kromě správy rozsáhlých souborů věnovali i historii Náchoda. Zatímco archiválie byly po roce 1945 převezeny do archivu v Zámrsku, knihovna je neustále na svém místě a čítá okolo 26 tisíc svazků. Kromě knih je zde uložena řada periodik, zápisů či map.